Kali4s web

Leonardo Da Vinci - renesanční člověk
sochař, stavitel, spisovatel, vědec a vynálezce

Jaký byl vlastně Leonardův život?
Narodil se 15. dubna roku 1452 v toskánském Anchiani. Ve městě Vinci, nedaleko něhož ležela jeho rodná vesnice, začal poprvé chodit do školy, kde projevil nadání pro matematiku.
Když mu bylo čtrnáct let, odjel s otcem do Florencie, tehdy ovládané mocnými Mediceji. Mladý Da Vinci byl fascinován díly, jež nechal tento vlivný rod postavit, ať šlo o přepychovou výzdobu či krásné monumenty a paláce. V té době se také začal učit u tehdy známého florentského mistra Andrea Verrocchia malířství a sochařství. Leonardova tvorba zaznamenala několik úspěchů, a tak byl zcela logicky roku 1472 přijat do cechu florentských malířů. Kvůli tehdy velice neklidné a pohnuté atmosféře byl ještě s několika mladíky obviněn z homosexuality, která byla považována za těžký zločin. Kdo ví, jak by to s ním bylo dopadlo, kdyby jedním z obžalovaných nebyl člen vlivného rodu. Vyšetřování bylo sice zastaveno, vzpomínka na žalář se však na Leonardovi neblaze podepsala a musel odcestovat z Florencie. Jeho cesta vedla do Milána, kde roku 1482 vstoupil do služeb majetného vévody Lodovica Mora z rodu Sforzů.
Po morové pandemii, jež postihla roku 1484 nejen milánské obyvatelstvo, namaloval Da Vinci světoznámý portrét Morovy milenky Cecilie Gallerani, známý jako Dáma s hranostajem, který mu konečně přinesl úspěch, respekt a peníze. Zlým časům ale ještě zdaleka neodzvonilo. Milán byl ohrožován velkými okolními městy a Lodovico Moro požádal o pomoc francouzského krále a pozval jej do Itálie. Panovník ho vyslyšel a s armádou se přiřítil do obléhaného Milána. Avšak zde ho místo vavřínů očekávala kapitulace a francouzský vladař Karel VII. musel podepsat smlouvu o příměří kvůli Morově zradě. Poté se Lodovico rozhodl přebudovat klášter Santa Maria della Grazie. Díky tomuto promyšlenému kroku se Leonardovi naskytla nevídaná příležitost, kterou využil - na jednu ze stěn namaloval velkolepou Poslední večeři Páně, čímž se zapsal mezi nesmrtelné. Touto freskou byl Lodovico doslova nadšen a Da Vinci od něho za odměnu obdržel vinici s pozemky. Dlouho se však z dárku netěšil. Francouzský král, jenž se nevyrovnal s potupnou porážkou, vpadnul s vojskem do Milána a Lodovico musel uprchnout na sever. Leonardovi byla odebrána vinice a některá jeho díla byla znehodnocena nebo zcela zničena. Nešťastný opustil Milán a zamířil do Benátek, ohrožovaných tureckým loďstvem.
Zdejším úřadům nabídnul pomoc v podobě návrhů válečných strojů a také do té doby nevídaného potápěčského obleku - jakousi obdobu dnešního skafandru. Nepochodil však, a tak se znovu vydal na cestu, která jej dovedla nazpět do Florencie.
Ve zdejší pitevně, náležící nemocnici Panny Marie, studoval lidskou anatomii na tělech zemřelých, což rozdmýchalo debaty o tom, zda není Leonardo šílený či nějaký satanista. Opět se pustil do mnoha zakázek, z nichž nějaké nedokončil (obraz bitvy U Anghiary) nebo si výsledná díla ponechal. Po neúspěších se odebral do Říma, kde sice chvíli pobýval ve službách papežova syna Cesara Borgii jako inženýr pro správu pevností, ale znovu se vrátil do Florencie, kde po čtyřech letech usilovné práce namaloval pro Francesca da Gioconda portrét jeho ženy s tajemným úsměvem - portrét zvaný Mona Lisa. Tento obraz si ponechal u sebe.
V té době zuřila mezi Florencií a Pisou válka a Da Vinci navrhl vykopat kanály, které by odvedly vodu z řeky a zbavily Pisu spojení s mořem. Avšak, jak tomu bylo u jeho výtvorů běžné, ani tento nedovedl do zdárného konce.
V roce 1506 se po letech opět vrátil do Milána, ovládaného stále ještě francouzským monarchou, přijal práci dvorního malíře Ludvíka XII. a také mohl v klidu pokračovat ve vědeckých pracech (optika, anatomie). Ludvík, neustále pod tlakem okolních měst, nakonec s francouzským vojskem opustil Itálii a s ním odešel i Leonardo. Následně byl Da Vinci povolán do Říma, kde byl neustále podezříván z kacířství a čarodějnictví, a ještě navíc po mozkové mrtvici ochrnul na jednu ruku.
Poslední tři roky svého života strávil na zámečku v Cloux ve Francii, kde až do své smrti bádal a navrhoval různé stavby a kde také 2.5.1519 zemřel.

Jeho tvorba

Da Vinci během svého života sepsal neuvěřitelné množství poznatků a výsledků bádání, z nichž ale pouze pár skutečně zrealizoval. Svoji výjimečnost projevoval zejména tím, že se zajímal takřka o všechno - o medicímu, sochařství, stavitelství, výtvarné umění, optiku, létání, potápění a množství dalších věcí a vědních oborů.

Poslední večeře Páně

Obrazek

Jedná se o fresku zachycenou na zdi refektáře kláštera Santa Maria della Grazie v Miláně. Technika, kterou si Leonardo zvolil pro tvorbu tohoto obrazu - tempera a olej - byla v té době zcela nová a projevila se jako naprosto nevhodná. Již po pár letech začalo dílo chátrat a bylo nutné jej nesčetněkrát restaurovat. Postavy na obraze jsou znázorněny typicky renesančním způsobem. Jelikož nejsem znalec obrazů, nedokážu fresku ohodnotit jinak, než že je krásná. O perfektní ztvárnění "poslední večeře" se pokoušelo nespočet malířů. Tu pravou atmosféru se však povedlo zachytit pouze jedinému - z Da Vinciho díla vyzařuje neobyčejná dynamika světla a jemná hra světel a stínů. Uprostřed obrazu sedí Ježíš, jenž právě říká svým apoštolům, že jeden z nich ho brzy zradí. Při bližším prozkoumání obrazu můžeme narazit hned na několik nejasností - tak například kdo je ta osoba nalevo od Krista? Vypadá spíše jako žena než jako muž. Zlí jazykové tvrdí, že to je Máří Magdaléna, která prý byla Ježíšovou milenkou, ale jedná se pouze o spekulaci, z níž nelze "nic" vyvozovat. To ale není všechno. Svatý Petr, naklánějící se k oné domnělé ženě, míří svojí rukou jako nožem na její hrdlo. Je v tomto gestu snad skryta nějaká neznámá symbolika? A co ta ruka v levé části stolu, která nikomu nepatří? Do "poslední večeře" je zakomponováno až nezdravě mnoho záhad, podobně jako v jiných Leonardových výtvorech.

Dáma s hranostajem

Obrazek Portrét Cecilie Gallerani, milenky Lodovica Mora z rodu Sforzů, je olejomalbou nanesenou na dřevo. Dnes je uložený v Muzeu Czartoryskich v Krakowě. Jedná se o další z řady obrazů, který v sobě ukrývá jakousi zvláštní tajemnost. Předlohou prý Leonardovi vůbec nebyl hranostaj, ale albinistická fretka. Odpovídají tomu proporce těla šelmy. Zvířátko se přitom dívá neurčitým směrem - buď upírá svá malá očka přímo na Vás, kteří se na obraz díváte, nebo někam do dálky. Také dívka, která hranostaje svírá v náručí, je svým způsobem záhadná - opět se dívá někam pryč mimo obraz a navíc přímo bije do očí její tajemný úsměv. Celé plátno je zahaleno do šerosvitu, což ještě více podtrhuje neurčitou a záhadnou atmosféru.

Komentáře

Přehled komentářů

We should not forget this

(IXAdak, 10. 4. 2023 18:59)

Do not forget that welcome bonus https://bonus-casino-she.ru issued only adults new visitors, who, in turn, invite to join personal relatives and buddies, also willing to qualify for an incentive gifts

Menu

Komentáře

Přehled komentářů

We should not forget this

gameone

coloriage

Worth noting this

It should be mentioned this

coloriage

Privet

solaris dark onion

vk4.at

online essay writing services g85chu

how to write a 5 page essay s92wsq

resume writing services prices h80ghz

teach me how to write an essay m511fs

press release writing service f961da

essayhelp g56ltj

i have to write an essay v67zbj

SEARCHING FOR LOST BITCOIN WALLETS

thesis writing services f53wpb

case study writing services e67xay

how can write essay h946ka

Fotoalbum

Toplist

Oblíbené odkazy

Vyhledávání

Archiv